2. Přezkumné

Ř Á D N É (nepravomocné rozhodnutí):

• a) odvolání: nutno podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí u toho orgánu, který rozhodnutí vydal, lhůta 3 měsíce v důsledku neuvedení poučení o odvolání (podle správ.řádu), o odvolání rozhoduje orgán instančně nadřízený – toto pravidlo prolomeno autoremedurou = náprava vlastního rozhodnutí, jen když plně vyhoví opravnému prostředku, proti odvolání se nelze odvolat

• b) rozklad: zaměřen proti rozhodnutí ústředního správního orgánu, pokud ze zákona nevyplývá, že k přezkoumání rozhodnutí je příslušný soud, rozdíl mezi odvoláním a rozkladem je, že o rozkladu rozhoduje vedoucí orgánu, jehož rozhodnutí bylo napadeno (např. ministerstvo)

M I M O Ř Á D N É (proti pravomocnému rozhodnutí):

• c) obnova řízení: - 2 etapy - liší se předmětem řízení a příslušností orgánu

1.etapa - rozhoduje správ.orgán o povolení

2.etapa - probíhá nové řízení ve věci

• I. řízení o povolení obnovy - na návrh nebo z podnětu správ.úřadu, lhůta pro podání návrhu je objektivní 3 roky, subjektivní 3 měsíce, proti rozhodnutí o obnově se lze odvolat

• II. obnovené řízení = řízení prvoinstanční - příslušný k tomu orgánu, který se obnovy týkal, novým rozhodnutím se původní ruší, lze se proti němu odvolat

• d) přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení: zahajuje se bez návrhu, důvodem může být jen nezákonnost rozhodnutí, rozhodnutí lze změnit jen ve 3-let

• e) přezkoumání soudem

3. vykonávací = exekuční

• jen tehdy, pokud správ.rozhodnutím byla uložena povinnost a účastník ji dobrovolně ve stanovené lhůtě nesplatil

• zahájení: na návrh nebo z podnětu vymáhajícího správ.orgánu

• příslušnost k výkonu rozhodnutí: správní úřad stanovený zvláštním zákonem (př. celní úřad dle celního zákona), soud, pokud tak navrhne účastník řízení nebo vymáhající správní úřad

• lhůta k výkonu rozhodnutí: rozhodnutí vykonat do 3 let od uložení povinnosti

• námitky: specifický opravný prostředek, který směřuje pouze proti jednost..úkonům ve výkonu rozhodnutí, nelze se proti rozhodnutí o námitkách odvolat

• prostředky výkonu rozhodnutí: - peněžité plnění - srážky ze mzdy, přikázání pohledávky

- nepeněžité plnění - náhradní výkon, uložení peněž.pokut,

přímé vynucení povinnosti

29.Vlastnictví, vznik, obsah, ochrana, omezení

• VĚCNÁ PRÁVA

• jsou to absolutní práva, tedy působí vůči všem - na jedné straně právního vztahu stojí určitý subjekt, který má oprávnění a na straně druhé stojí neurčitý počet subjektů, kteří mají povinnost nerušit výkon oprávnění (=povinnost nekonat)

• dělení : - vlastnické právo

- právo držby

- spoluvlastnické právo a společné jmění manželů

- věcná práva k věci cizí - zástavní, zadržovací právo a věcná břemena

• Vlastnické právo

• souhrn konkrétních oprávnění náležících vlastníku věci, tato oprávnění označujeme jako vlastnická triáda : - právo věc užívat a brát z ní plody a užitky

- právo s věci disponovat - vlastnické právo každé osoby je tak široké, dokud

nezasahuje do vlastnických práv jiných subjektů

- právo věc držet

• předmětem mohou být hmotné předměty (byt, nebytové prostory,..), duševní vlastnictví (práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti), průmyslové vlastnictví (právo know-how, k obchodnímu jmění,..), nikdy však majetková práva (pohledávka)

Obsah vlastnického práva

• = oprávnění a povinnosti vlastníka

• držet

• užívat

• nakládat s ní

• povinnosti vlastníka : neomývat zájmy jiných osob či veřejné zájmy

Omezení vlastnického práva

• obecná omezení : - nezneužívat vlastnické právo na úkor jiných

- jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí

• konkrétní omezení : - úprava sousedských práv - zákaz tzv. imise (hluk, zápach, odpadky,..)

- možnost používat věc bez vlastníkova svolení - jen při stavu nouze nebo

z naléhavého veřejného zájmu, na nezbytnou dobu, za náhradu

- vyvlastnění - krajní zásah do vlastnictví, změna vlastnického práva na

základě vydání individuálního právní aktu, podmínky : ve veřejném

zájmu, na základě zákona, za náhradu

Ochrana vlastnického práva

• vlastnické právo chrání celý náš právní řád, zejména Ústava, Listina základních práv a svobod, trestní, správní a občanský úřad

Nabývání vlastnického práva

• a) originární (původní)

• nově vytvořením - věc, která dosud neexistovala, nap.ř postavení domu

• vyhotovením - vytvoří-li někdo věc z vlastního materiálu

• vydržením - nabytí dlouhodobou oprávněnou držbou věci někým, kdo není vlastníkem, tato

osoba v držbě, je v dobré víře, že je vlastníkem a chová se k věci, jako ke své

• zpracováním (specifikace ) - pokud něco při zpracování věci spojí cizí věc nerozlučně se svou

• smísení - smísením věci vlastní s věcí cizí

• uplynutím doby v případě ztráty věci

• opuštění věci - projev vůle vlastníka opustit věc a nebýt nadále jejím vlastníkem, vlastnické

právo zaniká a ihned vznik vlastnické právo státu k opuštěné věci

• nalezení věci skryté - archeologický nález, poklad - vlastníkem je stát

• b) derivátní (odvozené)

• v případech, kdy nabyvatel odvozuje své právní postavení od právního předchůdce, vlastníkem věci se nabyvatel stane tím že na něj převede dosavadní vlastník vlastnické právo k věci

• převod - na základě projevu vůle, nap. smlouva kupní, darovací, směnná, o půjčce

• přechod - nastává na základě jiných právních skutečností, např. smrtí , právním důvodem je závěť nebo zákon

Zánik vlastnického práva

• absolutní - vlastnické právo zanikne bez toho, že by nabyl někdo jiný, jelikož zanikne věc

• relativní - vlastnické právo zanikne a nabude někomu jinému, na základě vůle vlastníka X

nezávisle na vůli vlastníka

• DRŽBA

• = právo mít věc u sebe, držbou věci někým, kdo není vlastníkem, tato osoba v držbě, je v dobré víře, že je vlastníkem a chová se k věci, jako ke své

• oprávněná : oprávněný držitel je ten, který je v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží ( např. dědic)

• neoprávněná : držitel není v dobré víře( např. zmocní se násilím, lstí, jako půjčku,..)